Slíbila jsem, že se s Vámi průběžně podělím o některé mé zážitky z návštěv Akášických prostor. A to jak současné, tak z dřívější doby. V tomto poli vysokého Akášického vědomí můžete nejen načítat informace, ale též setkávat se jinými bytostmi, léčit sebe i druhé, podporovat se vzájemně. Když byl můj prvorozený syn Ondřej (duchovním jménem Abraham) ve věku cca tří let, pracovala jsem takto s dalšími bytostmi na jeho podpoře, pokud jde o fungování zde na planetě a v lidském těle. Jelikož je zde v této podobě jako člověk poprvé, šlo o to mu telepatickou a energetickou formou přiblížit určité způsoby fungování lidského těla a naše zvyky zde.
Akáša červenec 2013
Můj již třetí vstup do Akášických prostorů za účelem provázení mého syna Ondráška v lidském světě jsem učinila po půlnoci. Byla jsem rozhodnuta vydržet chvíli a tak jsem si sedla v posteli a do rukou jsem si vzala poměrně velký valoun ametystu, který jindy mívám na nočním stolku. Vstoupila jsem do své Akáši a velmi rychle pocítila přítomnost archanděla Metatrona…je jedním slovem…oooobrovský…..vlastně přesně nevím ,co se potom odehrávalo, tedy ne na vědomé úrovni, protože jsem opět velmi rychle upadla do transu. Bylo to však tolik příjemné a energie, kterou jsem pociťovala byla jedinečná….nepamatuji se, zda jsem se poté s Thovtem věnovala nějaké soustředěnější práci pro Abrahama/Ondřeje…..ale zřejmě ano, nebo minimálně jsem vnímala později i Thovtovu přítomnost. Zřetelně jsem cítila, že Metatron přišel podpořit naši práci, je velice mocný a osobně zainteresovaný na procesu transformace, dá-li se ovšem něco takového vlastně o andělské bytosti říci. Netuším, co vše se odehrávalo…má mysl se rozpustila ve světle..viděla vnímala jsem vše a zároveň nic. Mé srdce ale zůstávalo klidné, vše bylo v pořádku a tak jak mělo být.
Následující ráno jsem občerstvená spánkem vstoupila do mých záznamů…či spíše do chrámu poznání, jak ho vnímám já a byla jsem opět překvapena, že zde potkávám zase někoho, koho jsem nečekala……v prostoru Akáši se však vždy jedná o příjemné a nanejvýš užitečné setkání. Ve velkém sále s červánkovou oblohou mě očekávala Isis. V Egyptě jsem byla kdysi její velekněžkou. Avšak zde v tomto prostoru jsem ji vnímala jako blízkou přítelkyni a ihned jsem si uvědomila, že i ona byla součástí Atlantidy. Zjevně byla jednou z nejvýše postavených velekněžek, později přispěla k přenesení moudrosti a rozvoji Egyptské civilizace a přesunula se do jiné dimenze. Nebyla vázána prostorem ani časem. Vlídně a přátelsky ke mně promluvila, krásná a zářící..během jediného okamžiku jsem pochopila, že se z Atlantidy dobře známe. Pochválila mě za mou duchovní práci v Egyptě. Byla jsi dobrou žačkou, sdělila mi pohledem svých očí a přiložila dlaň k mé tváři…její pokožka se leskla zlatým pudrem. Podpořím dnes i jindy tvé i Thovtovy telepatické obrazy pro Abrahamovu podporu, znělo uvnitř mé hlavy, když se jemně vzdálila na schodiště v zadní části sálu. Thovt se objevil, jak je jeho zvykem zcela neslyšně a ve vteřině. Zatím si stále na jeho silněji vnímanou přítomnost zvykám, s ohledem na osobní rovinu, která mezi námi panuje. Jelikož jsme však jedno, oba jsme věděli, proč jsme se sešli. Světelný sloup, který se stejně jako minule spustil seshora na místo kde jsme stáli mě už nepřekvapil, Neměla jsem a nemám potřebu přemýšlet, proč se tomu tak děje. Uchopili jsme se za ruce a v myslích a srdcích pozvali Abrahamovo vědomí k nám. Spatřila jsem rotující vír zlatých částic z něhož přesně dle mého očekávání vystoupila vysoká zlatá postava. Pravá duchovní podstata mého syna. V jejích nohách vesele skotačil obraz jeho lidské dětské podoby. Thovt mě již dříve sdělil, že to je proto, abych mohla dobře vnímat obě „polohy“ mého syna. Zjevně to považoval za důležité.
Obrazy vysílající informaci lásky, svobody a Ondřejovy nezávislosti, pokud jde o fungování těla a sebeobsluhu se střídaly jeden za druhým a jejich harmonická energie se prolínala s milujícím proudem Isis, který přicházel z druhé strany. Ondřej/Abraham stál mezi mnou a Thovtem a přijímal naše vyzařování. Bylo to nádherné. Byli jsme jednotou. Po ukončení jsme poděkovali Abrahamovi a Isis, která se k mému pobavení vzdálila s mrknutím oka. Chvíli jsme setrvali sami, jeden v energii druhého. Celá Akáša vibrovala světlem. Když jsem se vrátila plně sama k sobě do těla, bylo to, jako bych se vynořila z úplného oceánu světla….občerstvena a plna lásky………..
S láskou Ramona.
FB/Cesta s Ramonou
Článek je možno libovolně šířit, avšak prosím v nezměněné podobě, s uvedením autora a s aktivním odkazem na webové stránky. Děkuji.