V tomto období se hromadně otevírá vědomí Atlantidy a lidé se rozpomínají na mnohé obrazy. Na povrch vyplouvají zasuté dávné stíny, zranění, obavy a někdy hluboké, těžko srozumitelné pocity viny. Co z toho je přímo vaše a co je v kolektivním podvědomí všech starých duší, které Atlantidou prošly není vždy tak důležité, neboť toto celé se děje nyní na planetě doslova v masovém měřítku a zatím především na energetické úrovni. Ale jakkoli je tento proces pro někoho bolestivý, věřte, že je Vám souzeno se opět vyloupnout jako nádherný motýl v radosti a čistotě, která je naší pravou podstatou.

Posledních čtrnáct dní jsem se během práce s klienty dostávala do velice hlubokých témat a zážitků právě z tohoto období historie lidstva zde na planetě. Když se to stalo již potřetí, byla jsem pozorná. Bylo zřejmé že se zde něco odehrává a to na kolektivní úrovni. Neobávejte se prosím tohoto procesu. Přestože dobře vím, že budoucnost není nikdy pevně daná, na úrovni duše a srdce vím, že všechno dobře dopadne. My všichni to víme, když jsme v napojení na své Božství.

Jako podporu pro vaše rozpomínání i potěchu srdce jsem se již před měsícem rozhodla, že napíši článek o životě v Atlantidě v místech, o kterých se až tolik neinformuje. A to jsou podmořské části měst, podvodní laboratoře a chrámy. Ale přesto že jsem byla zahrnována informacemi k tomuto tématu a cítila podporu Vesmíru v mém psaní, vždy se stalo něco, že jsem se k tomu nedostala. Nyní rozumím proč. Bylo třeba počkat na období, kdy se téma Atlantidy a čistění stínů s tím spojených dostane do kolektivní roviny. Až dnes jsem dostala od svého vyššího vedení svolení článek napsat a uveřejnit.

Já sama jsem v jednom ze svých Atlantských životů patřila k lidem, kteří intenzivně pracovali se sluncem, ale zároveň i s vodou. Měla jsem napojení na Centrální slunce a byla schopna přes slunce tedy stahovat potřebné kódy a energie a propojovat je s vodním živlem. My Atlanťané jsme vodu ctili a byli si dobře vědomi její obrovské síly a schopností média. Nabíjení a programovaní vody probíhalo v daleko větším měřítku, než by Vás možná napadlo.

Co Vás naopak asi nepřekvapí je to, že velkou roli v něm hrály i krystaly. V dobách kdy Atlantida ještě vibrovala hodně vysoko, zde bylo mnoho bytostí mezi lidmi, které byly schopny fungovat a dýchat jak na souši tak pod vodou. Dnes se nám to zdá nepředstavitelné, ale prosím uvědomte si, že mnoho času v současnosti ještě dlíme svou myslí ve vědomí 3D. I ti z nás, kteří jdou již vědomou cestou, musí někdy trochu bojovat se svým lidským mozkem, aby přijali to, co duše a srdce vnímá, ale rozumu to přijde příliš.

Je zajímavé, že následkem mnoha a mnoha tisíců let, pokud si budeme chvíli hrát na lineární vnímání času, se v mnoha duších prohluboval a usazoval strach a veliký respekt právě z vody. I ti kteří dříve s vodou hodně tvořili a nebo byli dokonce obyvateli těchto podvodních měst, mívali strach. Někde na úrovni jejich nevědomí a podvědomí byl vtisknut zážitek zániku a ten jim nedovoloval představu, že by se jako lidé mohli pod vodou udržet delší dobu naživu. I já jsem mívala dříve často sny o ohromné vlně. Během spánku jsem kráčela po starodávných bělostných městech a věděla, že to přijde. A že já nemám kam utéct. V kinech jsem obtížně snášela situace, kdy se někdo topil v uzavřeném prostoru a nemohl ven. Věříte že jsem asi jedna z mála, která nikdy neviděla na velkém plátně slavný film Titanic? Díky své duchovní práci a vnímání jsem si však mnohé uvědomila a tak toto trauma, které si mnoho duší v sobě nese, pozbylo nade mnou své moci.

Atlantská města byla vždy propojena s mořským životem. Atlanťané byli mimo jiné i zdatnými mořeplavci a plavili se rádi a to i přesto, že měli mnohé jiné technicky dokonalé možnosti. Kontakt s vodou na všech úrovních byl nedílnou součástí tehdejšího života. Ve městech byly kanály a bazény jak s mořskou tak se sladkou vodou. Lidé se věnovali duši i tělu. Sport, tělesná cvičení a též pravidelné  plavání patřilo k životnímu stylu. Mezi lidmi byli někteří skutečně vynikající plavci. Ti se mnohé naučili přímo od delfínů, kteří byli součástí Atlantského života. Plavec se propojil s duší delfína a pomocí telepatie si předávali informace. Představte si dnešní lovce perel. Ti dokáží zdatně plavat do větší hloubky a dokonale pracují s dechem. Tehdejší plavci vydrželi pod vodou ještě mnohem déle. Kromě spolupráce s delfíny se na práci pod vodou připravovali i v meditacích a pomocí specifických dechových cvičení. Samozřejmostí byla i spolupráce s živlovými bytostmi vody a jejich podpora. V těch dobách spolu bytosti živlů a lidé zcela vědomě spolutvořili. Byli přeci součástí jednoho Vesmírného projektu.

Atlantská podmořská města přiléhala k těm suchozemských nejčastěji v místech, kde bílá skaliska na břehu padala prudce do hloubky vodní masy. Mezi oběma částmi měst vždy probíhala čilá komunikace. Byly propojené. Pod vodní hladinou se pohybovali jak lidé obojživelných schopností tak velkou měrou právě i plavci s delfíny. Plavci s delfíny fungovali často jako spojka mezi souší a vodou, jelikož obyvatelé vodních měst díky svým schopnostem nemuseli vystoupit na břeh po delší čas. Samozřejmě probíhala i telepatická komunikace, ale Atlanťané si rádi ponechávali i kontakt na přímo a to nejen v tomto případě, ale i pokud se jedná o vyslance do jiných částí země nebo i Vesmíru. Vše se odehrávalo nějakou měrou vždy i na fyzické úrovni. Podmořská města měla části plné vody, ale také sály a místnosti suché s přívodem čerstvého vzduchu. Přístup byl přes přechodové odsávací komory. K dispozici byla i malá podmořská plavidla, ale lidé dávali přednost radosti z fyzického kontaktu s vodou. Delfíni často pomohli suchozemskému plavci se rychle dostat do potřebné hloubky, aby prodloužili společně strávený čas plavání. Vodní města měla dost světla s ohledem na průzračnou čistotu vody, prostupující sluneční záření a také ohromná krystalová žezla s naprogramovanými krystaly umístěná napevno jako součást těchto měst. Krystaly se však daly z žezel vyjímat a díky znalosti zákonů gravitace a možností levitace se jednou za čas měnily za krystaly nově nabité. Byly to zejména krystaly křišťálu, které se nabíjely silou a informacemi z Centrálního slunce právě přes sluneční záření a práci kněží a kněžek k tomu zrozených. Některé krystaly pak v sobě nesly specifické informace, které šířily do vody a ta je následně nesla dál. Toto vše se samozřejmě dělo se svolením a ve spolupráci s vodními bytostmi, které také měly zájem na tom, aby vodou prostupovaly co nejvyšší vibrace. V podvodních chrámech se též konaly obřady s vodou, kterých se v tomto případě účastnily i živlové bytosti vody. Obojživelní obyvatelé města se od nich učili, jak co nejlépe programovat a nabíjet vodu. Tato učení pak předávali na souši zase dalším lidem. I přesto, že sami měli znalosti na vysoké úrovni, vždy si se zájmem a pokorou vyslechli cokoli, co jim bytosti vody sdělily.

Potřebné kvality a vibrace se v Atlantidě šířily i pomocí vodních toků. I do nich byly umisťovány velké krystaly a voda následně přijímala jejich poselství a energii a nesla ji dále krajinou. Atlanťané tvořili vědomě na všech úrovních a vždy ve spolupráci s příslušnými bytostmi. V době kdy jediným záměrem byla zde radost žití, oslava Božství a tvoření na fyzické úrovni, bylo běžné, že veškeré bytosti přítomné na Zemi spolupracovaly a vnímaly se. Učily se od sebe navzájem. Slunce, voda a krystaly byly mocným trojúhelníkem s jehož silou a možnostmi se počítalo. A tyto znalosti se nám nyní opět postupně odkrývají….jak se rozpomínáme a vibrace Matky Země i vědomí lidstva se opět zvyšují.

S láskou přijala Ramona.

FB/Cesta s Ramonou

Čtení z Akášických záznamů na dálku, kineziologická poradna, osobní meditace na míru – pozitivní změny ve vašem životě.

Článek je možno libovolně šířit, avšak prosím v nezměněné podobě, s uvedením autora a s aktivním odkazem na webové stránky http://www.cestasramonou.cz. Děkuji.