Atlantida a voda

Atlantida a práce s vodou

Atlantida byla s vodou velice úzce spjata. Atlanťané ctili a byli si vědomi života a tedy i prvotního Zdroje a Stvořitele ve všem, co je obklopovalo. Mentálně komunikovali s jakoukoli formou života. Voda má jedinečné vlastnosti a je velice silným médiem. Myslíte, že je náhoda, že vaše těla jsou z tolika procent tvořena z vody? Nikoli drazí. V Atlantidě proto s vodou velice úzce pracovali nejen kněží i kněžky, ale i všichni obyvatelé. Ovšem existovaly cvičené a vybrané skupiny Atlanťanů, kteří byli s vodou v kontaktu za tímto účelem pravidelně. Skrze vodu a krystaly se přijímaly specifické energie například ze Síria a Plejád. Voda se nabíjela určitým záměrem a následně využívala k léčení či zesílení médijních schopností jednotlivých osob. Atlantská města byla plná vody. Chrámy a domy obklopovala jezírka, jednoduché fontány s krystaly a sladkou pitnou vodou a též dlážděné kanály s mořskou vodou, kterou často proplouvali delfíni, další právoplatní a vážení obyvatelé Atlantidy.

Voda nabitá a naprogramovaná takovou skupinou, k tomu určenou nesla velice silnou energii a informaci požadovaného záměru a lásky. Pracovalo se pomocí sladěné myšlenky a vizualizace všech adeptů, fyzickým kontaktem s vodou a vibracemi zvuku. To vše dohromady vytvořilo z vody jedinečnou a zářící substanci přinášející vibračně to nejvyšší a nejčistší každému člověku. Byly to nádherné rituály a účastnily se jich samozřejmě i živlové bytosti vody, kterých si byli Atlanťané vědomi a komunikovali s nimi.

Jak takové rituály vypadaly a probíhaly? Nejčastěji je prováděly ženy. Vodní kněžky, považující se vzájemně za sestry, vstoupily bosýma nohama do mělké vodní nádrže, sladily svou mysl a napřely ji k vodě a jejímu vědomí. V pravidelném rytmu a lehkým krokem procházely vodou, rozezněly prostor svým zpěvem s mantrami a nebo beze slov a ladnými pohyby připomínajícími tanec nořily pod vodní hladinu střídavě pravou i levou dlaň, ve které držely malé misky podobné lasturám. Vodu vždy nabraly na jedné straně a na druhou ji vylily zpět na vodní hladinu a naopak. Tím ji hladily a pravidelně čeřily. Nabíjely ji a vyjadřovaly jí lásku a ocenění. Na pohled to připomínalo nádherné vystoupení tanečního uměleckého souboru. Ve skutečnosti se však jednalo o velice soustředěnou duchovní práci a komunikaci.

Je důležité, abyste pochopili, že toto se běžně dělo za přítomnosti dalších obyvatelů. Lidé rádi sledovali tyto aktivity. Byly plné lásky a všichni v tom okamžiku sdíleli radost a čisté vibrace přes své otevřené srdeční čakry. Tyto vodní nádrže se nacházely nejčastěji v blízkosti chrámů a lidé si k nim přicházeli pro vodu dle potřeby. V Atlantidě před pádem vědomí bylo vše součástí veřejného života. Všichni měli přístup k informacím a díky vědomému spojení s prvotním Zdrojem se nikdo nestavěl nad druhé. Nikdo nepěstoval záměrně tajemství. Samozřejmě na některé aktivity bylo třeba většího klidu a soustředění, ale všichni si byli vědomi, jak se pracuje a léčí v chrámech, jaké jsou možnosti studia pro dospívající a jak probíhá trénink například nejvyšších zasvěcenců. Každý se posléze věnoval tomu, pro co měl největší předpoklady a co si sám vybral.

Poselství přijala Ramona prostřednictvím mistrů Akášických záznamů v srpnu 2014. Je možné šířit v nezkrácené původní podobě s odkazem na webové stránky  http://www.cestasramonou.cz

 

 

 

Sdílet
Tweet about this on TwitterShare on FacebookEmail this to someone
Příspěvek byl publikován v rubrice Články a jeho autorem je Ramona. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.