Milá Kateřino,

moc Vám děkuji za Akášu….no musím přiznat, že mě tolik nepřekvapila….
byla jsem na tyhle souvislosti upozorněna před dvěma lety paní, ke které
občas chodím na rodinné konstalace. Jen mi ještě chybělo větší pochopení a
jasnější „návod“. I můj vnitřní hlas mi říkal, že všechny tyhle očistné
kůry, detoxikace a zpřísňující se diety nejsou cestou k mému uzdravení. Před
pár týdny jsem se ptala sama sebe, co si to vlastně provádím, že se musím
takhle omezovat?

Vidím, že mě čeká spousta práce a že před věcmi, které si člověk prožít
musí, se nedá schovat.
Otázka vnitřního stínu a jeho přijetí mi poslední dobou vyplouvala z více
stran, ještě plně nechápu, jak jí přirozeně a správně přijmout jako svojí
součást, ale věřím, že jí časem pochopím.

A už se moc těším na uvolňování a radování se :-)))).

Kateřino, ještě jsem Vás chtěla poprosit o radu, jak tedy aktivněji využívát
svůj energetický štít. Více si ho vizualizovat a prociťovat?

Jsem zvědavá na vyvztekávání se v lese, zatím se cítím sama v lese hrozně
zranitelná, asi se tam bojím (lidí) a zatím si neumím představit, že bych
tam sama měla něco vyslovit nahlas, přijde mi, že v takovém otevřeném
prostoru nemám soukromí. Prozatím jsem si představila, že si vylezu na jednu
starou borovici, která je na louce (nedávno jsem si na ní schutí vylezla) a
se svěřím jí. Asi nazačátek spíše šeptem nebo polohlasem. Budu se cítit
bezpečněji, že budu mít rozhled po okolí, že nikdo není v mojí blízkosti.

Ještě jednou moc děkuji, taky za akášické poselství o Paříži, přijde mi, že
tak nějak ladí i s mým osobním úkolem pro tenhle čas.

Užívejte si krásné větrné dny,

zdraví W.