Nedávno se mi dostal do rukou společenský časopis, kde se opět řešilo, která zahraniční veřejně známá herecká osobnost učinila v poslední době svůj „COMING OUT“. Autor článku rozvíjel úvahy, nakolik si takovým prohlášením může fešný umělec obsazovaný do rolí romantických mužných hrdinů poškodit svou slibně rozvinutou kariéru a přijít o zástupy fanynek či nikoli. Většina z nás má tento, z anglického jazyka, přejatý výraz spojený právě s takovouto situací. Kdy se dotyčná osoba veřejně přihlásí k menšinové sexuální orientaci. Ale pravdou je, že takový „COMING OUT“ se může za určitých okolností týkat každého.
Lidé, o kterých se na stránkách toho lesklého plátku psalo, se totiž veřejně přihlásili sami k sobě. Rozhodli se být sami sebou nejen před sebou a v nejbližším soukromí, ale i v širším okolí a před celým světem. Rozhodli se být sami sebou bez hraní zbytečných rolí, bez přizpůsobování se někomu a něčemu, bez obírání se o životní sílu předstíráním něčeho, co jim není přirozené. A takový krok si někdy žádá odvahu.
Být sám sebou totiž není tak samozřejmé, jak se zdá. A co to vlastně znamená být sám sebou? Abychom mohli být sami sebou, šťastní a vyrovnaní ve svém středu, je třeba hlavně naučit se vymezit si své vlastní hranice. Pokud jde o vymezení osobních hranic, bývají zejména naši nejbližší našimi největšími učiteli. Můžeme se zlobit a můžeme si stěžovat, vztekat se, ale tyto lekce jsme si sami vybrali. Skrze ně přichází možnosti našeho osobního a duchovního rozvoje. A je jen na nás, jak se k nim postavíme. Vždy máme svobodnou volbu. Většina z nás nemá potíže odmítnout cizímu člověku něco, co zkrátka udělat nechceme. Ale rodina, přátelé a zejména rodiče, to je jiná. Kolikrát se necháme uvrtat do různých záležitostí a rozhodnutí jen proto, že je nám zkrátka hloupé říci ne. Jiní zase hledají omluvy, vysvětlují, proč to nejde, proč se to nehodí. A tím se sami obírají o energii. Není naší povinností vysvětlovat proč. Máme právo žít si svůj život po svém. Nehledě na to, že většinou po takovém nepřirozeném rozhodnutí, které nejde z našeho srdce, přichází okamžitě špatný pocit a rozladění, které pak v podvědomí chováme k dotyčnému, ať chceme nebo ne. Ve skutečnosti se však hněváme sami na sebe, že jsme to opět nedokázali.
Být sám sebou také znamená, věnovat se radostně a s vášní zálibám a oblastem, které jsou naší duši a srdci blízké, aniž bychom předstírali, že jsme někdo zcela jiný. Aniž bychom se zaobírali tím, co tomu řekne rodina a jestli se to bude líbit přátelům. Být sám sebou znamená žít, svobodně žít a milovat sebe i druhé takové jací jsou. Dýchat volně a nebát se, co o mě říkají druzí.
Náhody neexistují. A tak mi během psaní tohoto článku přišla zpráva od blízké přítelkyně. Tato neobyčejná, odvážná a citlivá žena se už mnoho let potýká s maniodepresivní psychózou. Navzdory tomuto psychickému onemocnění se v mládí úspěšně zbavila drogové závislosti, pracovala na odpovědných a náročných postech, napsala úspěšnou knihu a vychovává s manželem tři děti. Nyní pracuje ve vysněném zaměstnání jako „Peer konzultant“ pro osoby s psychickým onemocněním. Tedy v překladu jako člověk „rovnocenný“…se stejnou životní zkušeností, který dokázal, že lze žít plnohodnotný úspěšný život a toto poselství a naději nyní předává dál těm, kteří to potřebují.
A tato krásná žena mi sdělila, že zřejmě vyjde v časopise rozhovor o její práci, vlastní psychické zátěži i drogové minulosti. Reagovala jsem přirozeně gratulací. Vždyť se jedná o ocenění všeho, co dosud dokázala a sdílení životní zkušenosti má vlastně v popisu své práce. Ona však uvažovala, nakolik bude tak otevřený rozhovor přijatelný pro některé rodinné příslušníky, kteří o některých jejích zkušenostech zatím neměli tušení. Avšak bez své vlastní minulosti by nyní nebyla tam, kde se právě nachází. Právě díky této své minulosti může dnes pomoci k návratu do aktivního života a k sebedůvěře tolika lidem. Právě díky této minulosti a zkušenostem mohla napsat knihu, která oslovila tolik lidí. A tak i tento článek, který o ní vyjde, bude vlastně takový její „COMING OUT“
A tak se nebojme být sami sebou. Nepřetvářejme násilně náš obraz podle toho, co myslíme, že třeba chtějí vidět ostatní. Jen tím ubližujeme sami sobě a nakonec i druhým, když jim nedovolujeme nahlédnout na naši pravou podstatu.
Ve skutečnosti jsme nyní právě tak dokonalí, jací jsme. Uvnitř jsme všichni propojení, ale zároveň se můžeme dobře bavit a i se v našich životech vzájemně obohatit tím, jak odlišné cesty a způsoby vyjádření našich JÁ jsme si zvolili. A tak sobě i Vám přeji, užívejte si nádherný život, zatím co jste sami sebou, tak jak je Vám to přirozené a jak to cítíte. Nikdo další na této planetě nebyl, není a už nikdy nebude jako Vy a tak si tuto jízdu vychutnávejte bez omezení.