O tom, jak okolnosti našeho početí mohou ovlivnit náš další život, se v odborné literatuře mnoho nedočteme. Kineziologie početí bere velice vážně. Prenatální období, kdy se vyvíjíme v lůně matky, je považováno za zásadní. Ale magický okamžik našeho vstupu do fyzického světa bývá zahalen tajemnou mlhou. Jistě. Nikdo totiž nepochybuje o tom, že dítě v ženském lůně vnímá nálady svého okolí, rozpoložení své maminky, její myšlenky, pocity, případné strachy či obavy. Vnímá, zda a jak je jeho příchod vítán. Odborníky i širokou veřejností je samozřejmě přijímáno, že během našeho prenatálního období máme nárok něco vnímat. Zaznamenávat. Ale při početí? To je pro některé z nás ještě příliš abstraktní představa.

Ale je to právě početí, které do značné míry určuje to, jak se budeme na naší další cestě životem cítit. Zda budeme mít v určitých situacích dostatek životní energie a nebo o ni budeme bojovat, díky blokům, které nám mohly při našem příchodu vzniknout.

Jak je to možné? Do fyzického života přicházíme jako duchovní bytost se svým plánem. Rodiče si samozřejmě vybíráme s ohledem na to, čemu se chceme v tomto životě naučit, která témata si přejeme zpracovat a co je naší touhou zažít, abychom se opět posunuli v našem vývoji. Ve chvíli, kdy svým vědomím dlíme v Božské jednotě, se zdá všechno nad míru jasné. Oplýváme vysokými vibracemi, láskyplným nadhledem a moudrostí. S nadšením a radostí se těšíme na svou životní pouť a to i přesto, že jsme si možná vybrali náročné prostředí v rodině, víme, že nás některý z rodičů nebude milovat, naplánovali jsme si fyzický handicap apod. Avšak jak se přibližujeme do tzv. fyzické vrstvy, naše procítění všudypřítomné Jednoty s každým a se vším přechodně slábne a musíme se vyrovnávat s nižšími vibracemi. Projdeme závojem zdánlivě nás dělícím od duchovního světa a náhle čelíme realitě takové, jaká se jeví zde na Zemi. Co naplat, že jsme věděli, do čeho jdeme. Před nárazem vnímání a emocí s tím spojených nás ani naše vědomé rozhodnutí a příprava vždy neochrání a to zejména v situacích, kdy u rodičů bezprostředně vnímáme něco, co s námi neladí.

Když přijde klient poprvé v životě na kineziologický odblok, často se dostává ve věku příčiny právě do okamžiku svého početí, bez ohledu na téma, které se zpracovává. To jen poukazuje na důležitost této chvíle. V minutách předcházejících početí samotnému, v jeho průběhu i krátce poté stojíme doslova na hranici dvou světů. Ještě máme silně otevřený kanál vnímání a napojení na Zdroj všeho bytí, který nám přináší schopnost doslova rentgenového čtení našich rodičů, kdy jsme schopni během chvilky vnímat jejich naladění, myšlenky a vibrace. Zároveň však už prožíváme skutečné lidské emoce, nadšení, radost, nedočkavost a nebo zklamání, pocit osamocení či strach. Ve chvíli svého početí máme své rodiče doslova jako na divadle. Vnímáme celou situaci jako jeden celek. Fyzicky, emočně a i z hlediska energií. V té chvíli máme ještě do značné míry nám jinak přirozený dar jasnozření, kdy stačí jediný pohled a víme. Pokud obraz, kterého se máme stát součástí není harmonický, naše duše bývá zarmoucena, ať už jsme to takto plánovali či nikoli.

Abyste si učinili představu, co vše jsme schopni v okamžiku našeho příchodu k rodičům vnímat a co nám může vadit, seznámím vás ráda s několika případy ze své praxe.

Muž ve středním věku, sebevědomý, zvyklý řídit a dominovat, měl v okamžiku před svým početím velice nepříjemné pocity. Rozhodl se narodit rodičům, se kterými se již několikrát setkal. Maminka byla v jeho životě velice dominantní, téměř nesnesla jakýkoli odpor a jen málokdy projevovala nějaký něžný cit. Klient v návratu do početí, při představě, že by se měl v příštím okamžiku nějakým způsobem spojit fyzicky s jejím tělem prožíval doslova odpor a nechuť. Náhle když vnímal energii maminky takto napřímo, vlastně se mu vůbec nechtělo. Doslovně to popsal, jako by se měl dobrovolně nechat zavřít  do zubatého svěráku. Na život se náhle vůbec netěšil. Po uvědomění, projití celým procesem a „přepsáním“ celé situace pomocí vhodných korekcí se jeho pocity výrazně proměnily k lepšímu. Cítil se po naší společné práci náhle lehce a radostně.

Mladá žena ve chvílích svého početí zase přesně navnímala rodinné zatížení své biologické matky v ženské linii, které přinášelo v podvědomí a dalších hlubších vrstvách nenávist k ženám. Přesně vycítila, že maminka ji bude brát jako konkurentku a bude s ní neustále soutěžit. Byla z toho doslova ochromena a cítila se nevýslovně smutná, protože si přála být přijmuta s láskou a něhou bez jakýchkoli podmínek a hodnocení. Během svého početí se zcela  přirozeně a bez obtíží naladila na energie a rozpoložení obou rodičů.

Jiná mladá dáma na sebe během svého početí převzala stres a úzkost své maminky, která během milování s partnerem byla napůl duchem nepřítomna. Neboť si dělala starosti s jeho vášní k ženám a trápila se, aby vztah vydržel i nadále. Klienta byla citově raněná hned ze dvou důvodů, jednak z lásky k matce, kdy vnímala přesně její trápení. Ale také proto, že pro své obavy nevěnovala matka pozornost jí samé, která měla z této společné noci vzejít. Maminka je nešťastná a mě si tu nikdo nevšímá. Nikoho nezajímá, že bych se mohla narodit.

V dalším případě klientka měla maminku, která pohrdala muži. Když zjistila, že ideálního partnera zřejmě nenajde, rozhodla se mít dítě sama a vychovávat ho bez muže. V návratu do početí klientka zřetelně vnímala chlad celého aktu a byla s tím velmi nespokojena. Cítila matčino pohrdání partnerem a pochopila, že nebyla ani plánována. V tu chvíli s jejím možným příchodem nikdo nepočítal. Až když maminka zjistila, že je těhotná, rozhodla se kvůli věku si miminko už nechat a přestože s láskou vychovávala, vždy něco chybělo.

Asi není třeba též rozvádět, jak velký je rozdíl mezi živoucí energetickou výměnou dvou milujících se bytostí, které se spojí ve fyzickém aktu a technickou operací na Petriho misce při umělém oplodnění.

Početí je vstupní branou do fyzického světa. Duše která se přichází tohoto dobrodružství zúčastnit ze své podstaty touží po světle a lásce a to i přesto, že si třeba přišla částečně prožít opak. Přejeme si projít tam, kde je teplo, láska a bezpečí. Kde se na nás těší. Pak se už nemůžeme dočkat. A máme zdravou chuť do života. V opačných případech nám to vezme značnou část energie hned na začátku. Většina klientů si během korekcí těchto okolností vykreslila tento ideální obraz……Rodiče se vzájemně velice milují. Fyzický akt milování si nádherně užívají s rozkoší, radostí a láskou a jsou si vědomi, že z tohoto aktu může přijít dítě. Tato možnost je naplňuje nadšením a na potomka se těší, ať už přijde z tohoto milování nebo později.

Je skvělé, že díky Kineziologii a i jiným technikám, lze tato traumata přepsat a programy a bloky díky nim vzniklé z našeho života odstranit. Můžeme si zvolit být svobodní. Neboť svoboda a radost je naším přirozeným božským právem. A každý z nás se může rozhodnout, zda chce tohoto práva využít.

S láskou vaše Ramona.

t.