No já vím, říkala jsem, že se na to koukat nebudu, ale nakonec jsem ten depresivní seriál shlédla. Řeč je o zahraniční sérii Příběh služebnice na motivy stejnojmenné knihy od Margaret Atwood. Nechci nyní rozebírat nosné téma seriálu, ale poněkud jinou linku pozornosti, která mě zaujala. Na zahraničních internetových diskuzích se velice často objevoval názor, že série je velice vydařená a že prý je jen škoda, že hlavní hrdinka není více sympatická. Ovšem sympatická zde prosím rozumějte hezká. Atraktivní…. líbivá na pohled.
To mě přivedlo k zamyšlení na téma ženské krásy a krásy lidské bytosti obecně. Mně se naopak herecká představitelka hlavní postavy líbila velice. Byla lidská, proměnlivá, v některých záběrech skoro nádherná, způsobem, který módní časopisy považují za žádoucí. Jindy ve tváři tvrdá, nos jako skobu, koutky svěšené dolů. Časté detailní záběry její tváře nesly velké nároky na herectví, výraz očí, boj s emocemi, které v příběhu není bezpečno projevit.
Krása herečky i hlavní postavy je právě v té nekonečné škále poloh mimiky, prožívaných citů, sdělení skrze výraz očí, zadržený dech či naopak snaha dýchat zhluboka a klidně, když se to žádá. Příběh vás strhne, fandíte té ženě, která se v nelidských podmínkách snaží přežít a zůstat i nadále člověkem. Zachovat si alespoň vnitřní svět, nepodlehnout. V té vnitřní vášni a touze žít, uniknout z diktatury či cokoli jiného je zkrátka nádherná a je vám jedno, jestli má boky užší či širší, zda je dost jemná a rysy její tváře fotogenické. Je krásná ve své ryzosti a opravdovosti.
Co je to vlastně krása? Pro každého to může být něco jiného a záleží, z které vrstvy se nahlíží. Také záleží, kdo se dívá, či spíše by se mi chtělo říct, vnímá. Není to o poměru kostí a barvě očí. Není to o dokonalé hladkosti pleti. Je to o záři vaší osobní substance. Je to magie vaší duše, která rozhoduje o vaší kráse. Je to o tom, zda vás život těší a díváte se okolo s nadšením a touhou objevovat. Je to i o schopnosti nebrat se tak vážně.
Když mi bylo dvacet, tak jsem uprostřed zkouškového období potřebovala zaskočit ke kamarádce na přezkoušení. Byla tenkrát šílená zima asi mínus patnáct, já nastydlá a oteklá. Odřený nos jako bambuli. Narvala jsem na sebe dvě čepice a hrozivou beztvarou lyžařskou bundu. Žádná stylová kombinézka ala Andrea Verešová ve Špindlerově Mlýně! A takto vyšňořena jsem prosím šla hrdě do ulic. Tehdy jsem definitivně pochopila, že už jsem dospělá. Vypadala jsem opravdu „moc pěkně“ a bylo mi to jedno. Já jen potřebovala být v teple. O mé hodnotě a pravé kráse to nic nevypovídalo.
Neexistují žádné ty pravé tabulky, kde vyhodnotíte, zda právě ta či ona osoba splňuje podmínky krásy. Krása se neměří výškou, váhou, věkem či množstvím správných doplňků. Krása je život sám. Nádherně to jednou vyjádřili Akášičtí mistři ve sdělení ženám, které přišly z různých důvodů o své ženské orgány a cítily se kvůli tomu jako ženy neúplné.
Ženu nečiní ženou stav jejího těla, to zda má všechny orgány, které takzvaně reprezentují ženství. Ženu ženou dělá její srdce a naladění její duše. Oči plné lásky, jimiž se dívá na svět. Něha pohlazení jejích rukou. Úsměv, kterým učiní svět vřelejším místem.
Krása ženy je ve vějířcích vrásek kolem očí, jež vyzrazují ty tisíce úsměvů, kterými za svůj život obdařila své milované i náhodné kolemjdoucí. Krása ženy je v hravosti a nadšení, s jakým nosí velké visací náušnice po milované babičce. A nevadí, že na to třeba není dost vysoká. Krása ženy je v lehkosti chodit s vlasy obarvenými do zelena. Jasně že přirozená krása je nejvíc, ale jí se to třeba tak zrovna líbí a plní si přechodně svůj sen z dětství být mořská panna. A je to právě její radost ze splněného snu, která dá její kráse rozkvést. Krása ženy je v tom, jak se s rovnou páteří vznosně nese ulicí i přesto, že je vyšší než většina lidí okolo. Proč by se měla hrbit? Krása ženy je v slasti s jakou mhouří oči, když čichá k voňavému šálku kávy. Krása ženy je ale především v síle jejího srdce.
Jen vy samy drahé ženy rozhodujete o své kráse. Do jaké míry si ji dovolíte ukázat a prožívat. Vy samy jste ta krása!
S láskou a díky za všechny nádherné ženy v mém životě.
Ramona Siringlen.
FB/Cesta s Ramonou
Čtení z Akášických záznamů na dálku, kineziologická poradna, osobní konzultace, transformační sezení a meditace na míru – pozitivní změny ve vašem podvědomí pro šťastnou tvorbu vašeho života.
Článek je možno libovolně šířit, avšak prosím v nezměněné podobě, s uvedením autora a s aktivním odkazem na webové stránky http://www.cestasramonou.cz. Děkuji.
